Evangelium podle Pullmana : vliv fantastické literatury na rozvoj empatie a mentalizace
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bohemica Litteraria |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/145177/1_BohemicaLitteraria_25-2022-1_6.pdf?sequence=1 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/BL2022-1-4 |
| Klíčová slova | Philip Pullman; His Dark Materials; fantastic literature; mimetic literature; fiction; poetic faith; theory of mind; mentalization; empathy; mirror neurons; belief; cognition; cognitive competencies; ethics; guilt |
| Popis | Předkládaná studie vychází z poznatků současné kognitivní vědy a zabývá se otázkou, jakým způsobem četba literární fikce ovlivňuje kognitivní a afektivní schopnosti a dovednosti čtenáře, zejména jeho schopnost empatie a mentalizace. Navazuje na teze Marka Oziewicze a Marii Nikolajevy, které nejsou v českém prostředí příliš rozšířené, totiž že fantastická literatura je v tomto ohledu více kognitivně stimulující než literatura mimetická, neboť interpretace fantastických fikčních světů vede k náročnějším myšlenkovým experimentům. Teze obou badatelů jsou demonstrovány na románové trilogii britského spisovatele Philipa Pullmana Jeho temné esence (1995–2005), jejíž interpretace vyžaduje značné kognitivní úsilí. Čtenář se v ní totiž seznamuje s fantastickým fikčním světem, kde abstraktní pojmy jako duše, víra či vědění nabývají konkrétních podob. Výsledky analýzy Pullmanovy trilogie podporují jednak obecná tvrzení kognitivní literární vědy, tedy že četba literární fikce rozvíjí teorii mysli, jednak že fantastika může být v tomto ohledu přínosnější |
| Související projekty: |