Za diagnózou ADHD: Obsahová analýza výpovědí osob se zkušeností s ADHD v porovnání s diagnostickými manuály (předběžné výsledky)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | K diagnóze ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) lze přistupovat ze tří diagnostických kritérií: DSM-5, MKN-11 a UECS (aktualizované evropské prohlášení o diagnóze a léčbě ADHD u dospělých). Všechny tři vnímají hyperaktivitu, impulsivitu a nepozornost jako stěžejní symptomy. Realita života osob s ADHD je však často jiná. Cílem dotazníkového šetření u osob s ADHD bylo zjistit, jak se u nich hyperaktivita, impulsivita a nepozornost konkrétně projevují. Soubor tvořilo 75 osob ve věku 19-60 let, 77,3 % žen. Diagnózu ADHD mělo stanovenou 57,3 % osob, suspektní diagnózu ADHD mělo 98,7 % souboru. Výpovědi respondentů byly analyzovány obsahovou analýzou. Předběžné výsledky naznačují, že všechny tři hlavní symptomy se projevují u dospělých osob tak, jak je manuály popisují. Respondenti svoje symptomy často dělili na motorické a verbální, vnitřní a vnější. Pro udržení pozornosti často hodnotí jako stěžejní subjektivní zajímavost aktivity. Kromě popisu projevů, které lze najít napříč diagnostickými manuály, se objevovaly projevy, které lze řadit do oblasti emocionální dysregulace či poruch exekutivních funkcí – tj. symptomatických kategorií, o kterých se uvažuje jako o dalších možných korových symptomech ADHD. Naše výsledky mohou pomoci odborníkům na duševní zdraví identifikovat ADHD u dospělých osob a rozpoznat komorbidní ADHD u pacientů, které již mají v péči. |