Kauza moravských Chorvatů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Historické území Moravy je z hlediska etnického i kulturního diferencované území, kde hlavní roli hrála koexistence českého obyvatelstva a početné německy mluvící menšiny. Specifickou minoritu vytvářeli na jižní Moravě Chorvaté (Charváti), kteří představují severní výspu chorvatské kolonizace pokrývající oblast rakouského Burgenlandu a západního Slovenska. V české, ale i německé a chorvatské publicistice byla jihomoravským Chorvatům věnována patřičná pozornost z hlediska jejich historie a lidové kultury, ale od konce 19. století se stali předmětem česko-německého soupeření. Se vznikem Československa (1918) mizí germanizační tlaky, ale vznik českých škol zde neproběhl bez konfliktů. Po rozpadu Československa se Chorvaté dostávají do velkoněmecké říše. Je otázkou, kolik příslušníků chorvatské minority podlehlo nacistické ideologii, z čehož byli po válce obviňováni. Proběhlo několik fází prověřování národní spolehlivosti Chorvatů, ale ke konečnému řešení „chorvatského“ problému došlo až po únoru 1948. Chorvatské obyvatelstvo bylo označeno za státně nespolehlivé a z důvodu bezpečnosti státní hranice bylo rozhodnuto o jeho přesídlení (ale bez konfiskace majetku) do vnitrozemí a do severních pohraničních oblastí. Rozsídlení Chorvatů po celé Moravě a do Slezska bylo motivováno snahou o jejich rychlou asimilaci. Politické změny, které nastaly po listopadu 1989, umožnily aktivity vedoucí k revitalizaci etnického povědomí chorvatské národnosti. Nakolik budou tyto snahy úspěšné, záleží na příslušnících, kteří se k chorvatské identitě stále hlásí. |
| Související projekty: |