Starzenie się a praktyki migracyjne. Przykład Polaków i Czechów migrujących po roku 2004
| Název česky | Stárnutí a migrační praxe. Příklad migrace Poláků a Čechů po roce 2004 |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Fakt stárnutí byl a je – v kontextu migračních procesů – komentovaný v humanitních vědách pomocí demografických a sociologických metodologií se zvláštní pozorností věnovanou makroúrovni stárnutí populace. V této perspektivě přijímají migranti role, které brzdí procesy spojené s tempem stárnutí (omlazení společnosti díky k přílivu mladších cizinců, nebo z prostředí s vyšší porodností), nebo které zajišťují tyto procesy (zaměstnávání migrantů ve zdravotnických zařízeních, domovech pro seniory, jako jednotlivci pečovatelé o seniory). Etnologická reflexe prostřednictvím svých nástrojů, pozorování a dotazování, umožňuje podívat se na fenomén stárnutí v mikroměřítku místních skupin a vymezit vzájemné vlivy vyskytující se mezi pohybem jednotlivců a skutečností, že a jejich rodiny stárnou. Perspektiva stáří se odráží ve způsobu, jakým lidé tráví ve svém věku volný čas nebo si vybírají své cestovní cíle. Stává se také negativně hodnocenou reprezentací zintenzivnění kategorie jinakosti (jako cizinec a zároveň člověk v poproduktivním věku). Ovlivňuje i praktiky související s budoucností, kupř. nákup nemovitosti ve vlasti „na stará léta“, přání být pohřben v rodném městě atd. Migrační praktiky jsou také ovlivněny věkem rodičů nebo příbuzných, kteří zůstali v zemi původu. Tento věk ovlivňuje frekvenci návštěv země a také typ udržovaných kontaktů. |
| Související projekty: |