Theodor Hartwig, proletarischer Freidenker der Zwischenkriegszeit in lokalen und translokalen Zusammenhängen
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | 30 Jahre Grenze und Nachbarschaft in Zentraleuropa : Literatur, Kultur und Geschichte : Kultur – Herrschaft – Differenz, vol. 27 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.narr.de/30-jahre-grenze-und-nachbarschaft-in-zentraleuropa-38723/ |
| Klíčová slova | free thought; cosmopolitism; socialism; social democracy; Austria; Czechoslovakia; interwar period; Brno |
| Popis | Příspěvek se zabývá činností Theodora Hartwiga (1872-1958). prvního předsedy Internacionály proletářských volnomyšlenkářů (1924/25-1930). Na začátku 20. století byl Hartwig aktivním členem hnutí za reformu středních škol v Rakousku. Po roce 1918 se v Československu angažoval jako přispěvatel do místních sociálně demokratických a kosmopolitních periodik v Brně a vedl místní spolek německojazyčných volnomyšlenkářů, kteří se po roce 1923 modifikovali na proletářské volnomyšlenkářské hnutí. V letech 1925-1930 byl jako předseda Internacionály proletářských volnomyšlenkářů se sídlem ve Vídni a s mnoha aktivitami v Československu prostředníkem mezi sociálnědemokratickými a komunistickými skupinami v rámci Internacionály a intenzivně se věnoval vytváření programu a veřejných strategií socialistické volnomyšlenkářské internacionály v Československu a ve střední Evropě. Současně se však vymezoval jak proti rakouské, tak proti československé (německojazyčné) sociální demokracii, přičemž členem druhé jmenované byl až do roku 1934. V jejích programech z konce dvacátých a počátku třicátých let nenachází dostatečně principiální obhajobu ateismu a demokratického socialismu. Hartwig tak představuje typ mezinárodního levicového intelektuála, který je zároveň představitelem i obětí zostřování politických programů na levici a uzurpování si agendy proletářských svobodomyslných hnutí ve středoevropském kontextu. |
| Související projekty: |