Gelehrsamkeit und Geschichtskultur des brüderischen Adels in Mähren um 1600 : Karl der Ältere von Žerotín und seine Bibliothek
| Název česky | Učenost a kultura dějin bratrské šlechty na Moravě kolem roku 1600 : Karel starší ze Žerotína a jeho knihovna |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Konfessionelle Geschichtsschreibung im Umfeld der Böhmischen Brüder (1500–1800) : Traditionen – Akteure – Praktiken |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | church historiography; Unity of the Brethren; evangelical churches; library; nobility; Karl the Elder of Žerotín |
| Popis | Předkládaná studie si v souladu se základním tématem knihy klade otázky po stavu bratrského dějepisectví v době kolem roku 1600, tedy v době rozkvětu Jednoty bratrské v období těsně předcházejícím bitvě na Bílé hoře. Výzkumná otázka v tomto případě nesměřuje prvoplánově k objasnění různých aspektů vzniku dějepisných prací uvnitř Jednoty nebo vzniku dějepisných prací o dějinách jednoty bratrské. Nejde tedy v první řadě o autory historických děl a o výsledky jejich práce, jak si své výzkumné otázky v klasické podobě kladou dějiny dějepisectví nebo literární dějiny. Tyto souvislosti se v předkládaném textu sice také objevují, nicméně zůstávají spíše ve druhém plánu. Hlavním tématem předkládané stati je naopak pokus o analýzu a rekonstrukci historických témat, které při četbě knih obsažených ve své knihovně zkoumal moravský aristokrat předbělohorské a bělohorské doby, jenž byl svou církevní příslušností, vírou, vzděláním i kontakty niterně spjatý s Jednotou bratrskou. Jde o to, jak bratrské dějepisectví ovlivnilo myšlenkový svět takové osoby, jak se dějiny Jednoty bratrské prolínaly s dějinami jeho vlastního rodu a vlastní země. V neposlední řadě také o to, jaký obraz okolního světa a jeho dějinnosti si moravský bratrský aristokrat raného novověku mohl vytvořit a zda se tento obraz v implikační či ekvivalentní komunikaci ovlivnil i jeho každodenní jednání, včetně náboženských a politických postojů a sebedefinice v rámci doboví stavovské společnosti. Studie se pro nalezení odpovědí na takto položené otázky bude přiklánět k metodám „dějin čtení“, resp. k přístupům kulturních dějin, dějin mentalit a dějin (raně novověkých aristokratických) elit. |