Teorie labellingu a principy eristické dialektiky při výzkumu veřejného a politického diskursu v současné lingvistice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V současném veřejném a politickém diskursu jsou v komunikační interakci často verbalizovány různé devalvační způsoby chování, jejichž cílem je stigmatizace názorového protivníka, jeho zesměšnění či exkluze. Nejčastějším typem této verbalizace jsou různé nálepky. Nálepky mohou mít charakter doplňkových vlastních jmen, která charakterizují osoby podle povolání, vlastností, původu, nebo vznikají také obměňováním rodných jmen a příjmení (Krnda, Mluvčáček, Pitomio). Setkáváme se také s deriváty od vlastních jmen (havlista, klausoid, zemaniak), jež nejčastěji označují názorové stoupence výrazných postav veřejného života. Početnou skupinu nálepek pak tvoří deriváty od jmen obecných, jež často obsahují negativní či vysoce negativní (nenávistná) hodnocení (dobrotrus, pravdoláskař, sluníčkář, pražská kavárna). V rámci teoretické reflexe tohoto jazykového chování může současná lingvistika využít původně sociologickou teorii labellingu, eventuálně interpretovat tyto jevy jako projevy specifické diskursivní strategie založené na eristické dialektice, tj. nevěcné argumentaci (argumentum ad hominem, ad personam, ad populum), a porušení kooperačního principu a konverzační maximy zdvořilosti. Příspěvek je založen na analýze českého jazykového materiálu. |
| Související projekty: |