Digitální analýza okluzních sil u ortodonticky léčených jedinců
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Ortodoncie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.ortodonciejournal.cz/on-line-verze-casopisu/clanky-casopisu/index.php?modul=casopis_clanek/casopis_clanek&vypis_detail_clanek=320 |
Klíčová slova | Static occlusion; dynamic occlusion; TMD; T-Scan |
Popis | Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit okluzi v širším kontextu u jedinců po ortodontické léčbě fixním aparátem v minulosti a jedinců bez léčby. Materiál a metodika: Soubor činil 81 studentů Masarykovy univerzity v Brně zubního lékařství ve věkovém rozmezí 22 až 30 let (průměr 24,3 ± 1,67). První skupinu bez ortodontické léčby tvořilo 42 jedinců a druhá skupina čítala 39 jedinců po ortodontické léčbě. Obě skupiny vyplnily formuláře a dotazník na symptomy temporomandibulární dysfunkce (TMD), indexu CPI a digitální analýzy statické a dynamické okluze pomocí T-Scanu. Výsledky: Z hlediska hodnocení stavu parodontu, mobility v otevírání úst, bolestivosti žvýkacích svalů nebyl mezi skupinami nalezen žádný rozdíl. Symptomy TMD se nacházely častěji u skupiny po ortodontické léčbě ve smyslu častějšího lupání na pravé straně. U sta- tické okluze se nacházelo větší procentuální rozložení sil v posteriorním úseku chrupu u jedinců po ortodontické léčbě. U dynamické okluze nebyl spat~ en rozdíl v typu vedení při lateropulzi (vedení skupinové, přední nebo špičákové), ale jedinci po ortodontické léčbě vykazovali prodloužený čas diskluze, čímž se rozumí čas od zahájení lateropulzního pohybu po dosažení jednoho z typu vedení. Závěr: Ortodontická léčba může ovlivnit některé parametry statické a dynamické okluze. Pro jejich odhalení lze s výhodou využít digi- tální okluzní analýzu T-Scan™ a případně aplikovat jednu z technik artikulačních zábrusů. |
Související projekty: |