Uherský Brod v letech 1945–1989
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Kapitola zkoumá období, ve kterém došlo k proměně města z malého centra venkovského regionu v silně industrializované sídlo se sídlišti pro tisíce nových zaměstnanců. Významně se proměnila občanská vybavenost a celkový způsob života obyvatel. Zároveň však docházelo k určitému odsunu města dále na periferii například tím, že přestalo být sídlem správního okresu a odpovídajících veřejných institucí. Odvrácenou stranou industrializace byla likvidace zdejšího rozvíjejícího se soukromého sektoru služeb, obchodu a spotřebního průmyslu a řemesel, která se projevila také v celkové a vleklé degradaci konzumu a funkce městského prostoru. Kapitola se opírá především o obsahovou analýzu obsáhlých kronikářských záznamů a o různé archivní materiály, zejména z pozůstalosti městského národního výboru a okresního výboru KSČ. Politický vývoj Uherského Brodu je charakterizován obtížemi konsolidace komunistické vlády v tradičně výrazně nekomunistickém prostředí. Ty se projevili m. j. v rozsahu perzekuce politických odpůrců v 50. letech. Rozsah reformního pokusu v roce 1968, míra postihu dosavadních elit na počátku normalizace a proces rozpadu komunistického systému v roce 1989 zůstává do značné míry podrobně nezdokumentován, protože se příliš neotiskl do dostupných záznamů, ale ani do lokální vzpomínkové kultury. Ilustrovány jsou typické potíže normalizačního vládnutí při zajišťování životní úrovně obyvatel a naplňování rozvojových záměrů města. Pozornost je věnována také roli náboženských, civilních či komunistických veřejných rituálů, symbolickému přeznačování veřejného prostoru města a v neposlední řadě také demografickému vývoji a stavebním proměnám. |