"Překrásná kaple z mramoru." Kaple sv. Stanislava v Olomouci jako místo synergie funkcí raně novověké architetury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Studie představuje výjimečnou pozdně renesanční kapli sv. Stanislava při katedrále sv. Václava v Olomouci (1585–1591) jako objekt disponující specifickou pluralitou významů a funkcí. K jejímu rozumění lze dospívat na základě principu funkce, v níž se setkávají historické a kulturní předpoklady typového zadání i konkrétní umělecké formy. Její zadání ji definovalo jako rodovou pohřební kapli a zvolenou uměleckou úlohou byla centrální stavba jako etablované a moderní řešení. Na tomto základu se ustavovala řada funkcionalit kaple, kterými ji definovali četní aktéři, kteří tím stavbě dávali její smysl (objednavatel, tvůrce, humanisté, návštěvníci a komentátoři). Charakter stavby lze chápat v širokém rozpěti funkcí: sepulkrálně-memoriální, osobně i rodově reprezentační, liturgicky-komemorativní, politicko-náboženské (konfesionální), v nichž se definovala jako osobní fundace, ale i jako institucionální manifest biskupského úřadu a katolické církve na Moravě; v kapli rezonoval program humanistické konceptuální interpretace, jež ji definovala ve světle klasických rétorických topoi, a v rámci druhého života stavby nelze zapomenout na její oživení při rekonstrukci v polovině 18. století, akcentující opět osobní princip rodové komemorace i patriotistické hledisko identity a tradice olomouckého biskupství. |
| Související projekty: |