Vztah formy a umělecké úlohy : skutečnost nebo metafora?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Artistic task; Raffael and palazzetto romano; Boffrand; convenance and salon; metaphor: three castles in Austerlitz |
| Popis | Autor ve svém příspěvku představuje za pomoci tří historických příkladů možnosti, jak slovně charakterizovat úlohu řešenou v uměleckém díle. Tyto příklady použil již dříve při své pedagogické i badatelské práci, kdy se snažil vystihnout vždy konkrétní uměleckou úlohu prostřednictvím určitého metaforicky heslovitého označení. (a) Palazzetto romano: Rafael z Urbina. Termín „palazzetto romano“, který lze spojit s Rafaelovým tvůrčím okruhem, nám může označit nově danou uměleckou úlohu, související s moderními intervencemi do proměňujícího se římského urbanismu. (b) Rozličné funkce společenského salonu: Germain Boffrand. Francouzský architekt vydal roku 1745 knihu, obsahující jeho úvahy o dobrém vkusu spolu se svými nejvýznamnějšími projekty. Klíčovým pojmem pro něj byl nově definovaný teoretický termín „convenance“, který můžeme sledovat na příkladu salon v palácových interiérech. Z latinských termínů, které Boffrand používá („aula, oecus, atrium“) je příznačné, že chce ukázat vždy osobitý charakter umělecké úlohy. (c) Charakteristika umělecké úlohy a metafora. Charakteristiku určité umělecké úlohy můžeme spojit s uměleckou formou, objednavatelem i jeho společenským prostředím prostřednictvím metaforického přirovnání. Tak autor koncipoval svůj starší výklad o „třech zámcích ve Slavkově“. Jejich rozličná charakteristika by mohla vyzvat diváka či čtenáře k vlastnímu porozumění vztahu umělecké formy k pojmům zadání – umělecká úloha – funkce. |
| Související projekty: |