Popis |
V oblasti vzdělávání se momentálně setkáváme s výzvou připravovat žáky na život ve 21. století. Klíčovým zaměřením jsou dovednosti spojené s komunikací, kritickým myšlením, mezikulturní spoluprací a rozvojem vlastního učení (Blaschke, 2014; Partnership for 21st Century Skills, 2006). Pro úspěšnou implementaci takových přístupů do běžné výuky, je nezbytné, aby se učitelé dále vzdělávali. Vzhledem k těmto okolnostem proto považujeme učitelé za účastníky celoživotního učení (Alabi & Ige, 2014; OECD 2020). Filozofie pro děti (P4C), představuje právě takový přístup ke vzdělávání, který podporuje rozvoj výše zmíněných dovedností a postojů nezbytných pro prosperitu v různorodém a rychle se měnícím světě (Buckley, 2015). Předkládaný příspěvek se zabývá účastí učitelů v takovémto dlouhodobém kurzu, přesněji jeho dopadem na jejich profesní rozvoj. Kladu si následující otázku: Jak učitelé vnímají a hodnotí účast v kurzu P4C a její dopad na jejich profesní rozvoj? Příspěvek vychází z dat, která jsou součástí evaluačního šetření kurzu Filozofie pro děti, který vznikl pod záštitou neziskové organizace Člověk v tísni, o.p.s., konkrétně v rámci jeho Vzdělávacího programu Varianty. Cílem evaluace bylo nejenom konstatovat, zda projekt naplnil své cíle, nýbrž prozkoumat, co se s učiteli v průběhu takto náročně pojatého projektu děje a do jaké míry skutečně dochází k proměnám výukové praxe zapojených učitelů základních škol. K zodpovězení výše stanovené výzkumné otázky byl zvolen kvalitativní výzkumný přístup. Jako výzkumný nástroj byl vybrán polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Po dobu jednoho roku jsem v časových řezech spolupracoval s šesti učiteli, kteří tento kurz navštěvovali. S každým z nich byly pořízeny dva polostrukturované hloubkové rozhovory (tj. na začátku kurzu a po skončení kurzu). Získaná data byla analyzována pomocí metody otevřeného kódování. Na základě této analýzy bylo identifikováno několik oblastí, která učitelé považovali za důležité z hlediska jejich dopadu na profesní rozvoj. V projektu se učitelé setkali s řadou očekávání, která se týkala jejich žáků a jejich rozvoje v oblasti komunikace, kognice a sociálních dovedností. Po ukončení projektu učitelé často konstatovali, že jejich očekávání byla splněna díky novým metodám a postupům, které si osvojili. Učitelé ocenili zejména schopnost formulovat autentické filozofické otázky, které podporují aktivitu a myšlení žáků. Do své výuky začali také začleňovat další prvky P4C, například „myšlení v pohybu“. Nicméně je nutné konstatovat, že se učitelé stále potýkají s výzvou, jak efektivně začlenit tuto metodu do běžné výuky, která je omezená časem a kurikulárním plánem. Evaluační rozhovory dále odhalily, že kurz také přinesl významné výhody pro učitele v podobě posílení kolegiální spolupráce a podpory uvnitř školního týmu, ale i mimo něj
|