Obraz tibetského buddhismu z terénního výzkumu : Lumír Jisl, jeho expedice do Mongolska a Náprstkovo muzeum
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Lumír Jisl byl předním československým archeologem, jehož oblast bádání zahrnovala jak výzkum na domácí půdě, tak i vykopávky a povrchové sběry během čtyř jeho pracovních cest v Mongolsku. V roce 1958 vedl velmi úspěšnou první československou zahraniční archeologickou expedici, která se zaměřila na průzkum památníku turkického prince Kültegina. Vedle archeologie se L. Jisl odborně zabýval buddhistickým uměním (používal dobový termín „lamaistické umění“) v Číně, Tibetu, a především pak v Mongolsku. Své poznatky v této oblasti čerpal jak ze svých pobytů v Číně a Mongolsku (1957–1969), tak i ze studia muzejních sbírkových materiálů v Praze (především se jednalo o Náprstkovo muzeum), střední Evropě (Budapešť, Vídeň) a také západní Evropě (Berlín, Lipsko, Řím, Stockholm, Hamburg, Bonn, Heidelberg). Výsledky bádání in situ (Mongolsko navštívil čtyřikrát) a bádání nad muzeologickými a soukromými sbírkami publikoval monograficky i časopisecky, česky i v cizích jazycích. Jeho texty byly jak odborné, tak i popularizační. L. Jisl, který patřil k průkopníkům československého bádání v Mongolsku a Číně, zemřel předčasně 22. listopadu 1969 v Praze ve věku pouhých čtyřiceti osmi let. Zůstala po něm bohatá, dosud ne zcela úplně zpracovaná vědecká pozůstalost, která je v pečlivém držení jeho dvou dcer. Z Mongolska přivezl řadu buddhistických artefaktů, ze kterých část doputovala do Náprstkova muzea. Díky jeho nepublikovaným cestovatelským deníkům z Mongolska lze zjistit pozoruhodné okolnosti nálezů a získání právě těchto předmětů. |
| Související projekty: |