Interpretace jako hra: Podoba kolektivních interpretačních her v aktivitě poválečných surrealistů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Surrealismus je směr, ke kterému se čeští autoři přikláněli od konce 20. let 20. století a v určitých obměnách existuje dodnes. Již v meziválečném období se mezi autory přiklánějícími se jazyce příspěvku k surrealismu objevila jména uznávaná i v zahraničí (v rámci výtvarného umění určitě zmiňme Jindřicha Štyrského a Toyen). S nástupem druhé světové války a následné politické situace se však stal surrealismus jedním z odmítaných směrů. Tímto bylo odstartováno jeho putování „z podzemí do podzemí“ – jak trefně nazval Stanislav Dvorský – a autoři tak tvořili až do roku 1989 především do šuplíku, případně své dílo prezentovali v samizdatových sbornících nebo na čtených premiérách v bytech či ateliérech. Skrze tuto situaci omezující kontakt s širší veřejností se surrealisté často scházeli a vznikla tak řada počinů vytvořených kolektivně. Kromě společných děl se staly nedílnou součástí surrealistické praxe i tzv. interpretační hry, které si svou tradici drží dodnes. Tyto hry jsou založeny na vlastní interpretaci textu, výtvarného díla či hmotného objektu, přičemž podstatnou roli má vedle fantazie a hravosti také humor. Pro svůj experimentální charakter her se v některých případech objevovala pravidla a vyhodnocení kolektivního výsledku i v některých sbornících či antologiích. V rámci příspěvku se zaměříme na příklady her stojících na vlastních variantách vybraného textu, hmatové (taktilní) interpretaci skrytého objektu či na vizuálním ztvárnění předloženého snu. |
| Související projekty: |