Vlnařské barvírny v Brně ve světle archeologických výzkumů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Zprávy památkové péče |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Doi | http://dx.doi.org/10.56112/zpp.2023.3.03 |
| Klíčová slova | industrial archaeology; textile dyeing |
| Popis | Záchranné archeologické výzkumy v Brně probíhaly v posledních letech mimo jiné na místech spojených s industrializací města a zaměřily se tak i na výrobní objekty a zařízení. Aktuální stav archeologického poznání brněnských vlnařských barvíren dokládají tři nedávno odkryté provozy: barvírna Leopolda Schulze a Wenzela Schwaba na ulici Křenová, Springerova barvírna na ulici Dornych a barvírna firmy Moritz E. Schwarz v areálu bývalé Vlněny. Z hlediska archeologického výzkumu představují barvířské provozy dobře interpretovatelný typ textilního provozu. Nezbytné vytápění barvicích lázní vedlo k budování otopných systémů, které se promítly do půdorysu staveb. Archeologicky se tak podařilo na uvedených příkladech doložit dva různé způsoby přímého vytápění – s topnou komorou vestavěnou do prostoru barvírny a s topnou chodbou přiléhající k barvírně –, ze kterých byla obsluhována topeniště jednotlivých barvicích kotlů. První typ s topnou komorou byl archeologicky doložen opakovaně v širokém časovém rozpětí a nachází paralelu také v dochovaném torzu vybavení barvírny v severočeském Úštěku. Naproti tomu provoz s topnou chodbou byl dosud archeologicky zachycen pouze jednou. Potenciál tohoto nálezu spočívá také v jeho dochování in situ a v jeho případné památkové ochraně. |