Přizpůsobit se, nebo zemřít? Komický a tragický modus v klimatické fikci
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Ve studii z roku 1974 ekolog a literární vědec Joseph W. Meeker charakterizoval západní kulturu jako podléhající tragickému modu, charakteristickému silnou polarizací, dualismem kultury a přírody a představou povýšenosti člověka nad přírodou a vznešených abstrakcí nad přizpůsobením se a přežitím. Meeker tento přístup k životu a ke světu označil za jeden z důvodů environmentální krize a za podmínku vyvarování se katastrofy pokládal příklon ke komickému modu, který zohledňuje komplexitu vztahů a vzájemnou závislost mezi kulturou a přírodou a hledá cesty k adaptaci. Don D. Elgin (1985) rozvinul jeho teze o tragickém a komickém přístupu na příkladech význačných děl fantasy literatury. Marek Oziewicz (2022) tyto podněty zúročil v pojmu ekocidní nevědomí (ecocidal unconscious) a navrhl rozlišení mezi antropocénní fantasy literaturou a fantasy pro antropocén; přičemž ta první v konfrontaci s klimatickou krizí zachovává antropocentrické hodnoty a postoje a druhá je zpochybňuje a nabízí vize biosférické budoucnosti. V příspěvku se – po úvodním představení spekulativní fikce jako příhodného nástroje pro uchopení „kontraintuitivní skutečnosti antropocénu“ (Clark 2019) – zaměřím na zkoumání tragického a komického přístupu v dílech současné klimatické fikce (cli-fi), tedy literatury reflektující antropogenní klimatickou změnu, a se zohledněním nálezů afektivní a empirické ekokritiky na využití humoru a satiry v reprezentaci environmentální krize. Vzhledem k zatím nepříliš silnému zastoupení cli-fi v české literatuře budu primárně vycházet z anglicky psané literatury. |
| Související projekty: |