Opportunities and Limits of Presidential Activism : Czech presidents compared
Název česky | Příležitosti a limity prezidentského aktivismus : Srovnání českých prezidentů |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2023 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Politics in Central Europe |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | článek - open access |
Doi | http://dx.doi.org/10.2478/pce-2023-0032 |
Klíčová slova | presidential activism; direct elections; governments; legislative powers; Czechia; systemic risks |
Přiložené soubory | |
Popis | Tento článek analyzuje využití pravomocí českých prezidentů Václava Havla (1993-2003), Václava Klause (2003-2013) a Miloše Zemana (2013-2023). Text vychází z konceptu prezidentského aktivismu a empiricky zkoumá především jejich interakce s vládami a legislativní veta. Výsledky ukazují, že důležitými podněty pro prezidentský aktivismus jsou nesoudržné koaliční vlády, menšinové vlády, těsná vládní většina v parlamentu, pád vlády a chaotický parlament. Na druhé straně vnitřní soudržnost vlády působí jako omezení prezidentského aktivismu. Přímo zvolený Zeman vykládal své pravomoci při jmenování a odvolávání vlád a ministrů mnohem šířeji než Havel nebo Klaus, kteří byli zvoleni parlamentem. Zeman naopak využíval své legislativní pravomoci méně než jeho dva předchůdci, což bylo zřejmě ovlivněno jejich nízkou úspěšností (až na výjimky) v této oblasti. Bylo zjištěno, že politická blízkost prezidenta k vládě omezuje jeho agilitu jen někdy. Čeští prezidenti byli pasivní jen zřídka. Specifickým faktorem, který ovlivňoval prezidentskou aktivitu byl v určitých okamžicích špatný zdravotní stav Havla a Zemana. Pro snížení systémových rizik v budoucnu by bylo užitečné přesněji definovat pravidla pro jmenování a odvolávání vlády a jednotlivých ministrů. |
Související projekty: |