Možnosti terapeutického ovlivění bakterie Staphylococcus aureus pomocí bakteriofága JK2

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

OSOWSKI Martin SIVÁKOVÁ Alena RŮŽIČKA Filip BOTKA Tibor

Rok publikování 2023
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Staphyloccocus aureus je oportunní patogen s běžným výskytem v lidské mikrobiotě s četnými faktory virulence. Klinicky relevantní je především u infekcí poúrazových, pooperačních a jinak imunokompromitovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních. Infekce má pyogenní charakter se sklonem ke tvorbě abscesů, ve vážnějších případech může dojít k sepsi, či syndromu toxického šoku (TSS). Terapie je komplikována nárůstem antibiotické rezistence, typickým případem je meticilin-rezistentní S. aureus (MRSA) a méně prevalentní, vankomycin-rezistentní S. aureus (VRSA). V roce 2019 představoval S. aureus 26 % úmrtí způsobených antimikrobiální rezistencí ve vyspělých zemích. Výhradně MRSA byl v témže roce přímo odpovědný za více než 100 tisíc úmrtí globálně. Vzestup a šíření rezistentních kmenů spolu se sporadickou inovací v oblasti nových antibiotik vede k nutnosti zvážení alternativních terapií. Nabízí se aplikace bakteriofágů, virů napadajících bakterie, jejichž užívání se do jisté míry zachovalo přes advent penicilinu, a to především v Polsku, Gruzii a Rusku. Použití začínají nacházet v omezené míře taktéž v USA. Mezi hlavní výhody oproti antibiotikům patří baktericidní charakter, vysoká specificita a schopnost replikace. Námi použitý bakteriofág JK2 (812K1/420), náležící čeledi Myoviridae, rodu Kayvirus, se replikuje lytickým cyklem. Virion je složen z ikosahedrální kapsidy, obsahující lineární dsDNA o délce 138 kb, kontraktilního bičíku a hostu-specifické dvouvrstevné bazální ploténky. Kmeny S. aureus použité v této práci byly izolovány ze vzorků z ran pacientů FNUSA z roku 2021 v celkovém počtu 160. Tyto kmeny byly spolu s fágem JK2 kultivovány v mikrotitračních destičkách, po dobu 20 hodin, přičemž byla měřena absorbance v čase, jejíž změna korespondovala dělení, popř. lyzi bakterií. Kmeny byly na základě absorbančních křivek klasifikovány do tří skupin: citlivé, rezistentní a přechodně citlivé, které byly zprvu citlivé k fágu, avšak v řádu hodin nabyly rezistence a úspěšně se kultivovaly. Příčina přechodné citlivosti byla hypotézována. Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21J-05-00035.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.