Delikt “hanění” v právní praxi středověkého a raně novověkého brněnského městského práva
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2023 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti včera a dnes |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | Open access sborníku |
Doi | http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0445-2023-7 |
Klíčová slova | Brno municipal law; defamation; slander; Middle Ages; early modern times; law; legal instructions; Uherské Hradiště. |
Popis | Příspěvek se zabývá deliktem "hanění" a způsoby potrestání pachatele ve světle středověkého a raně novověkého brněnského městského práva. Z terminologického hlediska představovalo „hanění“ nejen pomluvu samotnou, ale také urážku na cti a urážku veřejného činitele. Druh trestu a jeho výše pak závisely na závažnosti tohoto protiprávního jednání. Je doloženo, že brněnští přísežní, kteří o těchto případech v rámci brněnského právního okruhu rozhodovali, případně vydávali poučení (instrukce), zjevně přihlíželi k pohnutkám pachatele. V dochované agendě byl totiž nalezen zcela ojedinělý případ, kdy k domnělé urážce protistrany mělo dojít v žertu a jak se následně ukázalo, šlo o běžný způsob komunikace mezi muži, kteří se vzájemně znali. V návaznosti na to vydali brněnští přísežní právní naučení, v nichž na tuto skutečnost poukázali. V argumentaci se opírali o známou římskoprávní zásadu vyjádřenou v Digestech (Dig. 50.17.56: „Semper in dubiis benigniora praeferenda sunt.“). Tento a další případy, které byly v článku uvedeny, se dochovaly v městských knihách Uherského Hradiště a poukazují nejen na různorodost v praxi řešených sporů, ale i na udělované sankce. |
Související projekty: |