Delikt “hanění” v právní praxi středověkého a raně novověkého brněnského městského práva
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek se zabývá deliktem "hanění" a způsoby potrestání pachatele ve světle středověkého a raně novověkého brněnského městského práva. Z terminologického hlediska představovalo „hanění“ nejen pomluvu samotnou, ale také urážku na cti a urážku veřejného činitele. Druh trestu a jeho výše pak závisely na závažnosti tohoto protiprávního jednání. Je doloženo, že brněnští přísežní, kteří o těchto případech v rámci brněnského právního okruhu rozhodovali, případně vydávali poučení (instrukce), zjevně přihlíželi k pohnutkám pachatele. V dochované agendě byl totiž nalezen zcela ojedinělý případ, kdy k domnělé urážce protistrany mělo dojít v žertu a jak se následně ukázalo, šlo o běžný způsob komunikace mezi muži, kteří se vzájemně znali. V návaznosti na to vydali brněnští přísežní právní naučení, v nichž na tuto skutečnost poukázali. V argumentaci se opírali o známou římskoprávní zásadu vyjádřenou v Digestech (Dig. 50.17.56: „Semper in dubiis benigniora praeferenda sunt.“). Tento a další případy, které byly v článku uvedeny, se dochovaly v městských knihách Uherského Hradiště a poukazují nejen na různorodost v praxi řešených sporů, ale i na udělované sankce. |