Policy of the imperial office towards the senatorial aristocracy in the 5th century in the western part of of the Late Roman Empire
| Název česky | Politiky císařské vlády vůči senátorské aristokracii v 5. století v západní části pozdně římské říše |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Císaři v západní části římské říše jsou tradičně vnímani jako jedinci s nejvyšším sociálním postavením na pomyslném sociálním žebříku římské říše. Nicméně mnoho badatelů věří, že minimálně od 4. století se jejich skutečná moc postupně zmenšovala, což souviselo zejména s tím, že vojenské záležitosti byly častěji svěřovány do rukou generálů než do rukou samotného císaře. Císařské úřady si tohoto faktu byly samozřejmě vědomy, což může být vypozorováno na tom, jakým způsobem probíhala císařská sebereprezentace. Jakmile se císařská vláda nemohla plně spolehnout na vojsko, bylo pouze logické, že hledala nové jistoty, aby si dokázala udržet svou moc. Takovou jistotu mohla hledat například v senátorské aristokracii a doklady zejména z 5. století poukazují na to, že politika císařských úřadů byla často zaměřena na senátorský stav. Hlavním cílem tohoto příspěvku je přiblížit vztah mezi císařskou vládou a senátorskou aristokracií a vysvětlit, jakým způsobem a proč se císařská vláda snažila senátorskou aristokracii oslovit. |
| Související projekty: |