Moravské arcibiskupství a biskupství v 9.-11. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Ve starší literatuře panovala představa, že se Metoděj stal v roce 869 arcibiskupem panonsko-moravským. Dle zevrubného studia pramenů lze říci, že se Metoděj stal na základě papežského nároku na Pannonii biskupem označovaným podle tohoto území (episcopus/archiepiscopu Pannoniensis), titul arcibiskupa nesl jako papežský legát pro slovanské kraje. Teprve roku 880 se po návštěvě Říma stává metropolitou pro Moravu (archiepiscopus sancte ecclesie Marabensis), má mít dva sufragány, aby mohli světit další biskupy. Podle stížnosti bavorských biskupů papeži sepsané nejspíše roku 900 byli na území panství knížete Mojmíra II. vysvěceni papežskými legáty jeden arcibiskup a tři biskupové. Lokalizace jejich sídel je nicméně obtížná. Patrně Olomouc po ničivém maďarském vpádu na počátku 10. století zůstala sídlem jednoho z biskupů a olomoucká tradice, jež se zobrazila v pozdním spise Granum catalogi, uvádí, že šlo v prvé polovině 10. století o biskupy Jana a Silvestra. Moravský biskup je jmenován i roku 986 společně s pražským, oba jsou ale sufragány mohučského arcibiskupa. Po různých peripetiích nakonec dochází k definitivnímu obnovení moravského biskupství, a sice v roce 1063. To vše znamená, že Morava zůstala i po celé „temné“ desáté století křesťanskou. |