Kresba vídeňských "drobných mistrů" na příkladu Christiana Hilfgotta Branda (1695-1756) a Karla Josefa Aigena (1685-1762)

• Autoři: ŠTEFAŇÁK Jiří
• Rok publikování: 2024
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Popis: Označením „drobní mistři“ charakterizoval Vincenc Kramář (1877–1960) ve svém článku pro Národních listy (1933) početnou skupinu autorů kabinetních kusů, mezi kterými tvořili největší podíl malíři činní od počátku 18. století ve Vídni. Tito umělci pocházející z různých částí habsburské monarchie se v rakouské metropoli začali usazovat v souvislosti s narůstající poptávkou po detailně zpracovaných malbách malého formátu, které tvořily nedílnou součást rozrůstajících se obrazových kabinetů středoevropské aristokracie. Vysoký počet zhotovených děl společně s jejich sběratelskou oblibou později zapříčinily jejich rozptýlení do mnoha evropských veřejných i soukromých kolekcí. Neméně početnou skupinu děl „drobných mistrů“ představují rovněž kresby, kterým byla doposud věnována jen malá pozornost. Příspěvek si klade za cíl upozornit na specifický proces umělecké praxe, který u daných autorů balancoval mezi oficiální výukou na obnovené Akademii výtvarných umění ve Vídni (1726) a školením v soukromých ateliérech. Díky tomu lze u daných autorů sledovat aktivitu na poli kresby především ve dvou oblastech: zachycování rozmanitých stafážních postav a tvorba kreslířských předloh pro grafické listy. První kategorii, v níž se jednotlivé typy figur často proměnily v autorskou „značku“ malířů, lze demonstrovat na dochovaném díle Christiana Hilfgotta Branda (1695–1756). Vztah těchto malířů ke grafice následně dokládá příklad olomouckého rodáka Karla Josefa Aigena (1685–1762), který v počátcích své vídeňské kariéry spolupracoval s mnoha tehdy oblíbenými rytci. Hlavním záměrem příspěvku je skrze příklady prací na papíře ukázat různorodé polohy tvorby jednotlivých autorů, které při prvním pohledu do obrazových kolekcí často splývají do zdánlivě homogenního celku.