God above government : Reinterpretation of political governance in the age of right-wing populism and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Tento článek představuje předběžné výsledky rozsáhlé diskurzivní analýzy elitních politických a náboženských osobností, stran, think-tanků, kongregací a iniciativ spojených především s křesťanskými tradicemi v případě dvou národních států, Spojených států a Polska. Při obhajobě určitých modelů propojení veřejného a soukromého sektoru pro řešení těchto problémů byl rovněž nastíněn posun v širší politické sféře a její náboženské legitimizaci směrem k autoritativnějším strategiím vládnutí, přičemž byly demonstrovány kulturní a ekonomické průsečíky sociálních nerovností a vyloučení. Srovnání kulturně odlišných proklamativních představ a abduktivních vysvětlení vnímaných sociálních krizí s ohledem na institucionální a materiální nastavení země, jakož i na pozici v globálním ekonomickém kontextu, se zaměřením na náboženskou legitimizaci či reinterpretaci ve snaze mobilizovat věřící, obohatilo prosperující výzkumné pole dvěma důležitými způsoby. Diskurzivnímu zápasu o konceptualizaci autonomie, který byl v předchozích letech zkoumán převážně v povrchových kulturních rysech referenční sociální problematiky ve vědeckém bádání o známém termínu kulturní války, dodává nezbytný materiální rozměr. Prolínání ekonomické a kulturní autonomie ve výkladech současných politických a náboženských elit proto může osvětlit vznik nových zlomových linií mezi konzervativními náboženskými segmenty občanské společnosti a politickými aktéry prosazujícími ekonomický model neoliberalismu s expandující tržní racionalitou napříč různorodostí. V návaznosti na objasnění tohoto vývoje se článek pokouší překročit dosavadní převážně formalistické chápání reakčního populismu, přičemž se konkrétně zaměřuje na vzájemné působení institucionalizovaného diskurzu, tj. dominantních idejí přetrvávajících v intelektuálních kruzích, a diskurzivních praktik, jejichž prostřednictvím dosahují politické důležitosti a lidové přitažlivosti. Dále se prezentace zabývala akademickou debatou týkající se proměny politické kultury neoddělitelně spjaté se společenskou dezorganizací a atomizací, kterou již na počátku století popsal ve své průkopnické studii Robert Putnam. V obecnější rovině se tak prezentace pokusila dát odpověď na otázku role náboženských složek a přístupů k jejich zkoumání ve společensko-politickém prostředí, které belgický badatel Anton Jäger výstižně konceptualizoval jako "hyperpolitiku". Takový stav lze zjednodušeně definovat jako boj politických stran, které podobně jako jiné participační subjekty ztratily masové členství, a jsou proto nuceny oslovovat širokou, ale nestálou podporu prostředky masové komunikace. Tento jev se projevuje snahou o přímější, ale často nedemokratické nástroje vládnutí, které vyžadují nové pojetí autonomie a hledání další stability v nábožensko-kulturních modelech. Závěrečná část ukazuje, že tato forma instrumentalizace má také důsledky pro náboženské prostředí v těchto zemích, konkrétně přispívá k fragmentaci náboženských komunit a vzniku nových autorit, které hrají nezastupitelnou roli v novém schématu moci. |