Morava a Moravané ve strukturách moci Přemysla Otakara II.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pro všestranné zhodnocení Přemyslových aktivit a jeho stylu vlády představuje právě Morava ideální historický region, neboť zde král vládl nejdéle a také z Moravy se rekrutovala celá řada jeho vlivných šlechtických podporovatelů, jež jej doprovázela již od jeho počátků. Pominout nelze ani to, že minimálně jih Moravy byl pro Přemysla klíčovým tranzitním prostorem v cestách mezi naprosto dominantní Prahou s nejvýraznějším podílem vydaných listin, i stráveného času, a Vídní, která zaujímala podobné postavení. V čase rovněž stoupal význam Českomoravské vysočiny a haberské stezky, jež díky rozvoji infrastruktury a vzestupu Havlíčkova Brodu a Jihlavy vytlačila trstenickou stezku jako hlavní komunikaci mezi Prahou a Vídní. Přemysl se přitom neomezoval na využívání stávajících struktur, ale sám cíleně přispíval k rozvoji infrastruktury, jak nejspíše dokládají úpravy Špilberku, či záměry s pozvednutím Jaroměřic. Detailní zkoumání podle jednotlivých regionů, i období Přemyslovy vlády ukázalo velmi dobře její proměňující se dynamiku, reagující na momentální výzvy (krize vlády (nejspíše nejenom) v Rakousku v závěru 60. let 13. století, s ní spojené omezení délky tamních Přemyslových pobytů a snaha řešit rakouské či štýrské záležitosti spíše ze Znojma, přestože listin pro rakouské či štýrské příjemce neubývá!). Podařilo se rovněž ukázat, že Přemysl poměrně intenzivně usiloval o to vládnout na dálku – svědčí o tom, že v určitém období bychom na více dokladů o Moravanech na jeho dvoře narazili v Čechách, respektive v Rakousku než na samotné Moravě. Zdá se, že nejčastěji se v králově přítomnosti vyskytovali komorníci. |
| Související projekty: |