A comparison of psychosomatic symptoms and coping strategies of 14- to 19-year-old Czech students with and without specific learning disabilities in stressful circumstances

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Pedagogickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Název česky	Srovnání psychosomatických symptomů a dopingových strategií 14 - 19letých Českých studentů s a bez specifických poruch učení v zátěžových situacích
Autoři	JŮZOVÁ Ivana VAĎUROVÁ Helena VICHERKOVÁ Nikola
Rok publikování	2024
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	The British Journal of Special Education
Fakulta / Pracoviště MU	Pedagogická fakulta
Citace
www	https://nasenjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1467-8578.12545
Doi	http://dx.doi.org/10.1111/1467-8578.12545
Klíčová slova	specific learning disabilities; coping strategies; stress; students; psychosomatic symptoms
Přiložené soubory	British_J_Special_Edu_-_2024_-_J_C5_AFzov_C3_A1_-_A_comparison_of_psychosomatic_symptoms_and_coping_strategies_of_14_E2_80_90_to_19_E2_80_90year_E2_80_90old.pdf
Popis	Studie se zaměřila na porovnání výskytu a typu psychosomatických symptomů u českých studentů ve věku 14 až 19 let (N = 459) bez specifických poruch učení (SPU) a se specifickými poruchami učení (SPU) a na jejich tendence k vybraným strategiím zvládání. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v prevalenci a typu psychosomatických symptomů mezi studenty bez SPU (n = 366) a studenty se SPU (N = 93). Nejčastějšími psychosomatickými příznaky, které obě skupiny uváděly při stresu, byly bolesti břicha (61 %; N = 459), extrémní únava (60 %; N = 459), třes (56 %; N = 459) a bolest hlavy (53 %; N = 459), přičemž frekvence výskytu se pohybovala od někdy až po velmi často. V používání negativních a pozitivních strategií zvládání zátěžových situací nebyly pozorovány žádné rozdíly, s výjimkou užívání alkoholu, které bylo častější u studentů bez SPU (p = 0,024). Byly zjištěny korelace mezi úzkostí, stažením a pláčem a šesti nejčastějšími psychosomatickými příznaky. Studenti se SPU dále častěji uváděli snahu odstranit příčinu problému (80 %; N = 93) a hledání různých řešení (80 %; N = 93). Výsledky studie tedy naznačují, že SPU nepředstavují vyšší riziko zvýšeného výskytu psychosomatických příznaků ani preference negativních strategií zvládání.
Související projekty:	Specifika potřeb edukačních a socializačních procesů dětí/dospělých s postižením/znevýhodněním