Možnosti rekonstrukce a dokumentace reliktní hranice: příklad česko-moravské zemské hranice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | GEOGRAFIE |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://geografie.cz/129/3/0323/ |
| Doi | http://dx.doi.org/10.37040/geografie.2024.014 |
| Klíčová slova | reconstruction; documentation; methodology; relict border; Bohemian-Moravian boundary |
| Popis | Článek otevírá diskusi o možnostech rekonstrukce, dokumentace a ochrany reliktních mírových hranic, tj. bývalých správních hranic bez obranné funkce v minulosti. Na příkladu česko-moravské historické zemské hranice (kterou samotnou nebo v podobě jejích hmotných reliktů lze považovat za dědictví či památku s potenciálními pozitivními kulturními, společenskými a ekonomickými přínosy) jsou v článku představeny výhody a nevýhody pramenů a metod rekonstrukce hranice a dokumentace hraničních znaků. Má-li terénní mapování odhalit maximum zachovalých hraničních znaků (zejména hraničních kamenů), je klíčové použít co nejpřesnější dostupné měřické přístroje s co nejpřesněji zrekonstruovanou reliktní hranicí k datu její poslední právní existence; v opačném případě může zůstat mnoho hraničních znaků/kamenů nenalezeno, jak ukázaly dokumentace předchozích badatelů. Celý proces rekonstrukce hranice i mapování jsou však velmi časově náročné, což je hlavní nevýhodou. |
| Související projekty: |