Macrohistorical Aspects of the Constantinian Shift: Climatic Change, Pandemics, and the Rise of Christianity
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Studying Religion, Past and Present: Essays in Honor of Panayotis Pachis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Christianisation of the Roman Empire; the Antonine Plague; the Plague of Cyprian; climatic change; epidemiology of Representation; immunology of representations |
| Popis | Článek představuje inovativní pohled na okolnosti, které vedly k postupné christianizaci Římské říše. Předložený scénář zahrnuje do historickém narativu vliv makrohistorických faktorů, jako jsou: a) zhoršená epidemická situace způsobená vypuknutím antoninovského a Cypriánova moru; b) postupná klimatická změna nepříznivá pro zemědělskou produkci, která se začala projevovat ve starověkém Středomoří v průběhu 2. a zejména 3. století n. l. Tyto faktory vedly ke zhoršení potravinové bezpečnosti, demografickému poklesu a rostoucímu sociálnímu tlaku, které způsobily postupnou degradaci prestiže pohanského náboženství a důvěry v římský politický systém. Z pohledu Spereberovy epidemiologie reprezentací a Sorensenovy imunologie reprezentací se „krize třetího století“ projevila také v tom, že vedla k oslabení „kulturní imunity“ kulturního systému Římské říše a přispěla ke vzniku nových podmínek otevřenějších pro přijetí nových kulturních představ. Tyto nové podmínky pak umožnily rozsáhlejší šíření a přijetí dříve jen málo úspěšných kulturních reprezentací v podobě křesťanských představ o Bohu, náboženství a roli člověka ve světě, které ve změněných podmínkách postupně začaly získávat na popularitě mezi obyvateli římského světa. |