Homage to a Great Man: Interwar Memorials to President Masaryk in Czechoslovakia
| Název česky | Pocta velkému: Meziválečné pomníky prezidenta Masaryka v Československu |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Možná trochu paradoxně představuje první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk příklad toho, jak lze v demokratickém prostředí pěstovat „kult osobnosti“. Pro jeho zobrazování byla vytvořena de facto nová ikonografie, i když nebyla nijak invenční a v mnoha případech pomníky zaujímaly významné místo ve veřejném prostoru. Byly snahy postavit pomník nejen v Praze před prezidentským sídlem na Pražském hradě, ale také v druhém největším městě Brně. Obě soutěže byly vypsány v roce 1937, dva roky po Masarykově rezignaci. V té době Československo čelilo mezinárodní hrozbě hitlerovského Německa, umocněné aktivitou významné německé menšiny žijící v českém a moravském pohraničí. I proto bylo budování Masarykových pomníků vnímáno jako akt posilování národní hrdosti a velebení demokratického režimu. Případ brněnského památníku je zajímavý především ze dvou důvodů. Za prvé, někteří účastníci soutěže navrhli poměrně inovativní ikonografii, zatímco jiní použili tradiční pojetí. Zadruhé zde byla snaha vytvořit zcela nový veřejný prostor v městské struktuře věnovaný oslavě demokratického státu. Z tohoto důvodu bylo vybráno místo, kde původně stála socha císaře Josefa II. Pro německé obyvatele města tedy již měla silné politické konotace, a tak z české strany šlo o snahu vtisknout místu nový význam a ten původní vymazat. |