| Popis |
Tento výzkum zkoumá transformaci městské samosprávy v královském svobodném městě Prešov během 18. století, období, které bylo svědkem zásadních změn ve státní správě po celé Evropě. Použitím Prešova jako případové studie výzkum osvětluje, jak úsilí habsburské monarchie o administrativní centralizaci a racionalizaci křížilo tradiční městské autonomie, což je cenným příspěvkem k pochopení širších evropských vzorců formování státu a administrativní modernizace v 18. století. Význam studie spočívá v průzkumu kritického přechodného období, kdy se tradiční městská samospráva setkala s novými koncepty státní správy. Tato transformace v Prešově odráží širší evropské trendy ve vývoji moderního státního aparátu a byrokracie, zejména v tom, jak osvícenský absolutismus přetvořil vztahy mezi centrální autoritou a městskými institucemi. Výzkum se zaměřuje na tři vzájemně propojené oblasti: Institucionální rámec a operační mechanismy městské samosprávy, zkoumající, jak se tradiční městské administrativní struktury přizpůsobovaly novým státním požadavkům. Tato analýza odhaluje, jak habsburské administrativní reformy, zejména za Marie Terezie, představovaly součást širšího evropského hnutí směrem k administrativní standardizaci a profesionalizaci veřejné služby. Vyvíjející se vztah mezi městskou autonomií a státní kontrolou, zejména prostřednictvím systému Uherské komory a Královské guberniální rady. Tento aspekt výzkumu osvětluje, jak habsburská monarchie vyvinula nové mechanismy státní kontroly, které byly paralelní s podobným vývojem v jiných evropských státech, přičemž si zachovávala odlišné regionální charakteristiky v rámci uherského království. Colloquium Carolinum, 14. března 2025 — Exposé č. 6 Profesionalizace městské správy, včetně transformace volebních systémů a způsobů zastávání úřadů. Tyto změny exemplifikují širší evropský trend směrem k racionalizovanějším a byrokratičtějším formám městské správy, což představuje klíčový krok ve vývoji moderních administrativních struktur. Studie čerpá z rozsáhlých archivních zdrojů z městských, státních a císařských archivů, poskytujících vícevrstvý pohled na administrativní transformaci. Zkoumáním toho, jak se tradiční městské instituce Prešova přizpůsobovaly, odporovaly a byly transformovány novými administrativními požadavky, tento výzkum přispívá k našemu pochopení toho, jak raně moderní evropské státy rozvíjely své administrativní kapacity prostřednictvím interakce s existujícími městskými strukturami. Tento výzkum je zvláště významný, protože se zabývá zásadní mezerou v současné historiografii týkající se implementace osvícenských absolutistických reforem na úrovni měst. Zatímco značná pozornost byla věnována reformám na úrovni státu v habsburské monarchii, méně je známo o tom, jak byly tyto změny implementovány a vyjednávány na městské úrovni, zejména v kontextu uherských královských svobodných měst s jejich silnými tradicemi autonomie. Výzkum ukazuje, jak zkušenost Prešova odráží širší vzorce v evropské městské správě během 18. století, kdy města po celé Evropě navigovala mezi udržováním tradičních privilegií a přizpůsobováním se novým formám státní autority. To činí studii relevantní nejen pro uherskou městskou historii, ale také pro srovnávací evropskou administrativní historii a studium procesů formování státu.
|