Antropocentrismus a pojetí "chaosu" a řádu".
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 1999 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Nosek, Jiří - Stachová, Jiřina, ed.: Chaos, věda a filosofie. |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
Klíčová slova | anthropocentrism; chaos; order; communication |
Popis | Studie se zabývá problémem vztahu mezi antropocentrismem a poznáním, k němuž dospěl antický svět, a otázkou, do jaké míry antropocentrismus poznamenal pojetí chaosu a řádu, tak je zachycují mytické kosmogonické příběhy nejvyspělejších starověkých kulturních oblastí. Chaos a řád se stávají častými hrdiny a nástroji poznání jak v antických a judaistických, tak i v staroegyptských, staroindických a čínských kosmogonických příbězích. Jsou konkretizací obecnějších konstrukčních principů: centristických postojů a antropomorfní polarity, dichotomie a symetrie. Antropocentrismus se jeví spolu logocentrismem, lingvocentrismem a senzocentrismem jako obecný konstrukční prvek lidského světa - kosmogonických příběhů, světa bohů a metafyziky, i světa živé a neživé přírody a světa společenských vztahů a institucí. Chaos se v antickém kulturním paradigmatu ocital mimo dosah racionality, stal kategorií, prostřednictvím níž si člověk začal uvědomovat limity svých poznávacích, konstruktérských a zčásti i kreativních schopností. Podstatné změny v pojetí chaosu nastávají až v časech postmoderny, kdy např. objevy fraktálové geometrie, teorie fuzzy množin a teorie chaosu odhalují řád chaosu. |