Sex, manželství a láska v antické a středověké literatuře. Příspěvek k paradigmatu intimity evropského kulturního okruhu.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 1999 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Chocholáč, Bronislav - Jan, Libor - Knoz, Tomáš, ed.: Nový Mars Moravicus aneb sborník příspěvků, jež věnovali prof. dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k šedesátinám. |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | sex; marriage; love; Classical and Medieval literature; intimacy |
| Popis | Evropská intimita má anticko-křesťanské základy. Zkoumat ji lze na systému erotických, milostných a rodinných vztahů praktikovaných v evropském kulturním okruhu a reflektovaných filozofií, náboženstvím, uměním a zejména literaturou. Literatura v období antiky a středověku vynalézavě a s velkým zaujetím obhajuje lásku jako základní dynamický hodnotový a sociálně integrující princip lidského života. Cenným archívem poskytujícím zprávu o evropské intimitě je starořecká mytologie. Život olympských bohů představuje zrcadlový obraz mezilidských vztahů. Je výrazem antického senzualizmu a hédonismu jako zaujetí pro pozemskou erotiku, krásu těla i rozkoše ducha. Božský a lidský svět se v antických mýtech prostupují a mísí. Mýty a paralelně také antické slovesné umění zachycují nejen modely chování svobodných řeckých a římských občanů v oblasti erotiky, lásky a rodiny, ale předvídavě a téměř vyčerpávajícím způsobem také základní modely chování evropské komunity v dané oblasti integrované institucí monogamního manželství. Křesťanství přichází s novým, teocentrickým pojetím lásky a pojetím sexu jako prvotního hříchu. Hlavní hodnotou v křesťanském konceptu světa sehrává láska člověka k Bohu, Kristova láska k člověku a nezištná láska člověka k bližnímu svému. Sex je tabuizován a vyvázán ze sféry hříchu pouze v manželství, pokud slouží k bohulibému plození dětí. Toto pojetí naplňuje, ale také překračuje středověká dvorská, měšťanská i církevní kultura a literatura. Raná provensálská dvorská lyrika ještě uchovává tradici antické lásky a erotiky. Dvorská milostná písňová lyrika středoevropského kulturního okruhu (minnesang) je již vyvázána z dobové dvorské morálky - přináší módní pojetí kurtoazní lásky jako platonické (nenaplněné) lásky rytíře sloužícího vdané ženě. Zde lze nalézt kořeny novodobé romantické lásky. Církevní literatura rozvinula zejména v duchovní lyrice, legendách a v mariánském kultu pojetí mystické lásky k Bohu. Do opozice vůči dvorské i církevní literatuře se dostávala měšťanská literatura a vagantská (žákovská) tvorba. Zde vznikala realistická a satirická středověká tvorba, která představuje plynulý přechod mezi středověkou a renesanční literaturou, proklamativně již adorující erotiku. |