Postoj majoritní společnosti ke sluchově postiženým a jeho odraz v terminologii
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2001 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychologie |
| Klíčová slova | deaf - handicap - people with specific needs - attitude - terminology |
| Popis | Jednou z proměn, jimiž naše společnost od roku 1989 prošla, je změna postoje k minoritám, do té doby spíše ukrývaným mimo zorné pole majority, zaměřili jsme se při tom na minoritu, jíž neznalost a nezkušenost majoritní společnosti (často z pouhé něvědomosti a pocitu nadřazenosti) v minulosti způsobila mnohá příkoří a nenapravitelné chyby - na neslyšící. Připomněli jsme, jak mohou heterostereotypy ovlivnit postoj k menšinám, teoreticky jsme uvedené jevy zarámovali. V hlavní části stati dále vycházíme z předpokladu, že vývoj postoje má svůj odraz ve změně terminologie (jak vlastních pojmů, tak jejich afektivních a hodnotících konsekvencí). Pro zarámování a zpřesnění problematiky neslyšících jsme uvedli rovněž různé typologie sluchových poruch. V našem příspěvku jsme se pokusili zachytit hlavní vývojové trendy vztahu naší společnosti obecně k postiženým a dále k minoritě neslyšících, a sledovali jsme vývoj, jak se tyto postoje odrazily v užívaném pojmosloví. Ve stručnosti bychom mohli tento vývoj shrnout od označení postižení lidé, přes pojem handicapovaní lidé, k označení lidé se specifickými či dodatečnými potřebami a dále od pojmu hluchoněmý, přes pojem hluchý, k pojmu neslyšící, resp. Neslyšící preferovaném v současnosti. Konfrontovali jsme předpokládaný přístup majority k uvedeným pojmům s postoji a zkušenostmi samotných neslyšících. Na závěr stati jsme uvedli nejnovější vymezení Neslyšících pomocí kulturní definice, tj. jako jazykovou a kulturní minoritu. |