On-column derivatizace v kapilární zónové elektroforéze
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2002 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Book of abstracts of Developments in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal 2002 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Biochemie |
| Klíčová slova | derivatization; on-column; CZE |
| Popis | Kapilární zónová elektroforéza je relativně nová analytická metoda, jež v současné době zaznamenává obrovský rozvoj. Její hlavní výhodou je značná diverzita v aplikačních možnostech, umožňuje analýzu nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek, analýzu látek iontového i neiontového charakteru. Použité mechanismy, které se u této metody uplatňují jsou přitom odlišné od mechanismů uplatňovaných při chromatografických analýzách, což z ní dělá komplementární analytickou metodu vzhledem k chromatografii. Kapilární zónová elektroforéza přinesla řadu dalších výhod - vysokou účinnost a rychlost analýzy, malé množství vzorku a použitého pufru a s tím související malé množství odpadů. Úzký průměr separační kapiláry, který umožňuje již zmiňované výhody, je však zodpovědný za podstatnou limitaci této metody, kterou je nízká koncentrační citlivost. Přestože absolutní citlivost je díky malým dávkovaným objemům extrémně vysoká, koncentrační citlivost je především při použití spektrofotometrické detekce nižší než je tomu u HPLC. Jednou z možností, jak tento problém řešit je použít derivatizaci. Derivatizaci lze v CZE provádět před, po, nebo během vlastní elektroforetické separace. Derivatizace prováděna před elektroforetickou separací je označována jako pre-column předkolonová derivatizace. Je při ní samozřejmě ovlivněna nejenom detekovatelnost analytu, ale i jeho separační vlastnosti. Tímto způsobem je prováděna většina derivatizačních reakcí v CZE. Derivatizace prováděna po elektroforetické separaci je označována jako post-column pokolonová derivatizace. Tento přístup je vhodný především v případě, kdy vznikající deriváty nejsou stabilní. Zásadní nevýhodou tohoto uspořádání však je potřeba speciálního zařízení reaktoru, jehož instalace může být problémem ve většině komerčních přístrojů. Posledním vývojem v derivatizačních technikách v CZE je derivatizace prováděná během vlastní elektroforetické separace on-column derivatizace, při které počáteční část kapiláry slouží jako reakční prostor. Analyt a derivatizační činidlo jsou dávkovány do kapiláry za sebou, k jejich promíchání a tedy k reakci dojde díky jejich rozdílné elektroforetické mobilitě. A právě uvedené problematice je věnována tato přednáška. Ve stručnosti jsou podány základní principy uvedené techniky spolu s nejdůležitějšími aplikačními směry. Hlavní pozornost je pak věnována možnosti využití on-column reakce biologicky a chemicky významných thiolů (GSH, DTT) s 2,2-dipyridyldisulfidem pro jejich detekci při elektroforetických separacích. |
| Související projekty: |