Situačně kognitivní a osobnostní determinanty chování v zátěžové situaci
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2002 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Československá psychologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychologie |
| Klíčová slova | personality; coping; appraisal |
| Popis | V našem výzkumu jsme se zabývali situačně kognitivními a osobnostními faktory výběru strategií zvládání v situaci zátěže. Výzkum byl proveden na souboru středoškolských studentů (N = 170, 81 chlapců a 89 dívek, průměrný věk 17 let v rozsahu od 15 do 19 let). Chování v zátěžové situaci jsme zjišťovali pomocí Tobinova Inventáře strategií zvládání (Coping Strategy Inventory - CSI). Počáteční zhodnocení situace (appraisal) jako přístupné, resp. nepřístupné změně jsme zjišťovali pomocí dvou bipolárních pětibodových škál, na nichž měli respondenti vyznačit, do jaké míry vnímali situaci jako řešitelnou (vers. neřešitelnou) a ovlivnitelnou (vers. neovlivnitelnou). K sledování úrovně osobnostních vlastností jsme použili Eysenckův osobnostní dotazník, formu A. Do analýz jsme zahrnuli pouze ty situace, jež respondenti označili alespoň za průměrně závažné (N = 124, 56 chlapců a 68 dívek). Z osobnostních rysů ovlivňuje chování v zátěžové situaci pouze neuroticismus: je spojen s vyjadřováním emocí a fantazijním únikem. S posouzením situace jsou spojeny strategie orientované na řešení problému, vyjádření emocí a sebeobviňování. Vyjádření emocí je tedy závislé jak na posouzení situace jako neovlivnitelné, tak na neuroticismu; pouze s neuroticismem je spojen fantazijní únik a se situací řešení problému a sebeobviňování. Výzkum dále poukázal na relativně nízký přínos jak osobnostních, tak situačně kognitivních faktorů pro predikci chování v zátěžové situaci, autoři navrhují sledovat širší soubor možných determinant výběru strategií zvládání. |