Semantyka relacji interpersonalnych w języku czeskim, polskim i słowackim
| Název česky | Sémantika personálních vztahů v češtině, polštině a slovenštině |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2005 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Swoje i cudze. Kategorie przestrzeni w literaturach i kulturach słowiańskich. Tom 1 - Słowiańszczyzna zachodnia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | Czech; Polish; Slovak; personal pronouns; communicative act; interpersonal relationships |
| Popis | V prostoru komunikačního aktu je měřítkem vždy konkrétní jedinec. Ve vztahu k já vznikají jak základní lokální a temporální charakteristiky, tak i relace interpersonální. Organizující charakter zde má především opozice já - ty. Srovnání vyjadřovacích prostředků této opozice v češtině, slovenštině a polštině ukázalo, že mezi češtinou a slovenštinou existují jen ojedinělé rozdíly ve verbálním paradigmatu, zatímco mezi zmíněnými jazyky a polštinou existují rozdíly zásadního rázu. Polština totiž disponuje zcela odlišnými prostředky k vyjadřování zdvořilosti (široký repertoár zdvořilostních zájmen, pronominální substantiva, honorifikativní verbální formy). Srovnání také ukázalo, že nelze zaměňovat systémové prostředky s transpozicemi. Ekvivalentem základní č. a slov. opozice já/ja - vy je v polštině pouze opozice ja - pan, pani. Ostatní opozice, byť formálně podobné systémovým prostředkům druhého jazyka, jsou výsledkem pragmaticky motivovaných modifikací, tj. transpozic. |
| Související projekty: |