K sociální struktuře pohřebišť v mladší době bronzové na Moravě, abstrakt
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2005 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Študijné zvesti AÚ SAV 37 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | Moravia; Lausitz Urnfield Culture; burial grounds; reach graves; social structure |
| Popis | Společenské špičky mladší doby bronzové; včetně okruhu lužických popelnicových polí; jsou zpravidla archeologicky identifikovány znaky; jako jsou zbraně; nadstandardní konstrukce hrobu nebo součásti koňského postroje. Cílení archeologického zájmu na nejbohatší hroby ale způsobuje zúžené vnímání sociální struktury. Mezi symboly společenského postavení v závislosti na významu konkrétní komunity náležely i předměty méně honosné. Na pohřebišti lužické fáze kultury lužických popelnicových polí v Přáslavicích (okr. Olomouc) byl nejbohatším hrobem mužský hrob H33; který z identifikovatelného bronzového inventáře obsahoval velké množství rombických pukliček k ozdobě opasku nebo oděvu. Jejich umístění z hlediska sociálního statu není rozhodující; často se podobné ozdoby interpretují i v souvislosti s koňským postrojem. Garnitury bronzů z ženských hrobů jsou na přáslavickém pohřebišti chudé; jen v jednom případě byla v ženském hrobě nalezena dvojce náramků a ozdobný knoflík (H23). Přijmeme-li hypotézu; že párové ozdoby paží a nohou představují prvek zejména ženský; můžeme k ženským hrobům s bronzy zařadit i další hrob (H21) s dvojicí náramků. I při zdrženlivém postoji k vypovídací schopnosti archeologickým pramenům; můžeme takto vybavené jedince považovat za významné pro danou komunitu. Jejich význam pro vnější svět je závislý na míře samostatnosti; kterou komunitě přiznáme. |
| Související projekty: |