K filozoficko-historickým aspektům vztahu českého strukturalismu a hermeneutického myšlení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Český strukturalismus po poststrukturalismu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | Czech structuralism; hermeneutics; W. von Humboldt; inner form; W. Dilthey; H.-G. Gadamer; understanding; process character of the work of art; K. Kosík; H.-G. Gadamer; Gebilde; structure; inner form; Ereignis; |
| Popis | Studie mimo jiné ukazuje, že W. Dilthey a W. von Humboldt anticipují pozdější strukturálně hermeneutické koncepce, neboť předpokladem jejich teorie rozumění je naše schopnost postihnout vnitřní imanentní strukturu, respektive formu zkoumaných útvarů V Humboldtově strukturální a zároveň hermeneutické teorii je to dějinné rozumění, které umožňuje ve spleti historických událostí postihnout základní působící a tvůrčí síly, které vedly k jejich vzniku. Tomu odpovídá i Humboldtovo pojetí jazyka, který představuje nejen hotový produkt ("ergon"), ale i neustálý energetický proces vytváření ("energeia"). Autor dále ukazuje, že pod vlivem českého filozofa Karla Kosíka dochází zakladel hermeneutické estetiky recepce H.-R. Jauss ke své základní tezi o procesuálním charakteru uměleckého díla. Druhá část studie je věnována koncepci vnitřní formy a tzv. výtvoru ("Gebilde") u H.-G. Gadamera. Autor ukazuje, že podobně jako Mukařovskému v jeho pojetí sémantického gesta, tak i Gadamerovi v jeho pojetí výtvoru ("Gebilde") jde vlastně o vstup do "nitra" formy uměleckého díla. |
| Související projekty: |