Dobrovolná smrt obránců Masady a proměny její interpretace
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2005 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Cesty na druhý svet : smrť a posmrtný život v náboženstvách sveta |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | voluntary death; Masada; Flavius Josephus |
| Popis | Stať se soustřeďuje na zprávu Josepha Flavia o pádu pevnosti Masada na konci první židovské války. Proměny jejích interpretací jsou sledovány na základě dvou řečí, které pronesl Ele'azar ben Ja'ir (Bell. VII, 323-336; VII, 341-388) a v nichž tváří v tvář bezvýchodnému římskému obklíčení vyzval obránce Masady k dobrovolné smrti. Ele'azarovy exhortace jsou srovnány s Josephovou řečí pronesenou za podobné situace v Jótapatě (Bell. III, 340-391). Konfrontace řečí v Masadě a Jótapatě ukazuje dvojí Josephovu identitu kotvenou jeho židovským a helénistickým zázemím, stejně jako jeho kosmopolitní prorocké zaujetí spojující prvky biblické profétie s helénistickým konceptem štěstěny (tyché) a božského pokynu (ananké). Vzhledem k tomu, že Josephovo líčení představuje jedinou zprávu o posledních událostech v Masadě, je třeba věnovat náležitou pozornost archeologickým výzkumům, které v Masadě prováděl v letech 1963-1965 Yigael Yadin. Tento prominentní izraelský archeolog přinesl nejen nové údaje pro historický výzkum, ale také se podílel na moderní politické mýtotvorbě, která zakotvila Masadu v sionistické ideologii přežití. |