Váš Trianon, náš holocaust: segregace a inkluze kultur vzpomínání
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Fenomén vzpomínání považujeme za sociologicky zajímavý z toho důvodu, že v našem středoevropském prostředí (a nejenom tam) můžeme pozorovat případy existenciálně a hluboce prožívaného splynutí biografie jednotlivců s historií společenství k němuž přináležejí sounáležitosti. Sledováním splývání různých horizontů vzpomínání, tj. splývání zakoušených a představovaných událostí v našich vzpomínkách, lze zviditelnit mechanismy symbolické moci – tedy moci, jež konstruuje realitu prostřednictvím slov a výroků. V našem textu se zaměříme na teoretickou reflexi a analýzu propojení biografie a historie, jež jsou založeny na sdílení traumatu a utváření identit oběti. V první části textu nastíníme sociologii kulturní paměti a možnost jejího konceptuálního propojení s teorií kulturní pragmatiky sociálních představení (performances) Jeffreyho Alexandera. Na základě tohoto teoretického rámce představíme v druhé části textu dva případy kultur vzpomínání, které krystalizují kolem konceptu kulturního traumatu a z hlediska sociální inkluze představují dva různé typy vzpomínání. První případ vycházející z prostředí maďarského společenství na Slovensku tematizuje kulturní trauma Trianonu, tj. trauma z rozdělení Maďarska a následného rozdělení maďarské populace do pěti zemí po první světové válce jako důsledku dohody vítězných velmocí. Druhý případ tematizuje kulturní trauma holocaustu, tak jak je prožíváno a vnímáno v současném Maďarsku. Tyto případy ukazují možnosti a meze sociální inkluze kultur vzpomínání jednotlivých nedominantních společenstev: zatímco kultura vzpomínání holocaustu byla do dominantní, národní a státní reprezentativní kultury víceméně úspěšně začleněna, kultura vzpomínání maďarského společenství na Slovensku od ní zůstává segregována. |
| Související projekty: |