| Popis |
Ve dnech 25.-27. dubna 2005 se uskutečnilo v Brně v pořadí již VI. mezinárodní sympozium balkanistů, specialistů zabývajících se studiem jihovýchodní Evropy. Na VI. mezinárodní balkanistické sympozium, které se konalo v historických prostorách Moravského zemského muzea v Brně, se s referáty přihlásilo 115 badatelů z České republiky, Slovenska, Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Makedonie a Bulharska. Spoluorganizátory sympozia byly Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Historický ústav Akademie věd České republiky, Český národní komitét balkanistů, Matice moravská, Moravské zemské muzeum v Brně a Jihomoravský kraj. Cílem sympozia bylo představit odborné a metodologické posuny, k nimž došlo v rámci oboru v posledních deseti až patnácti letech, tj. od doby, kdy oblast Balkánu prošla bouřlivými politickými změnami, které dočasně oslabily i vzájemné vědecké kontakty. Jednání sympozia probíhalo ve třech odborných sekcích: jazykovědné, v níž zaznělo 38 referátů, v nichž se přítomní lingvisté snažili vyložit jazykové problémy Balkánu z hlediska synchronního i diachronního; literárněvědné a kulturologické, v níž vystoupilo 25 badatelů s příspěvky věnovanými různým aspektům vývoje jednotlivých balkánských literatur a také např. současnému rozvoji divadla a filmu v zemích jihovýchodní Evropy; historické, politologické a etnologické, jejíž 45 referátů přineslo pestrý kaleidoskop podnětů pro další odborné zkoumání - od problematiky dějin Byzance a osmanské říše, přes bohatou tradici česko(slovensko)-jihoslovanských vztahů, až po nejaktuálnější otázky související s rozpadem bývalé Jugoslávie, včetně stále palčivého problému Kosova. Součástí konference byl také kulatý stůl na téma Regionální spolupráce a problematika národnostních menšin a mezietnických vztahů na Balkáně, který organizátoři zařadili do programu v průběhu druhého dne sympozia. Půldenní blok programu sympozia byl věnován přednímu brněnskému slavistovi a balkanistovi prof. PhDr. Ivanu Dorovskému, DrSc., v předchozích desetiletích hlavnímu organizátorovi brněnských balkanistických setkání, který v roce 2005 oslavil 70. narozeniny. Oceněna byla práce I. Dorovského jako literárního vědce, historika, etnologa i nadšeného propagátora jihoslovanských národů a jejich kultur. Brněnské sympozium napomohlo k obnově dočasně přerušených styků českých balkanistů s kolegy ze zemí jihovýchodní Evropy. Potěšitelná byla zejména poměrně vysoká účast mladých badatelů, kteří tvořili skoro polovinu všech přítomných. Jejich příspěvky přinesly do jednání moderní metodologické přístupy a zároveň ukázaly, že balkanistika, která se již od dob svého založení vyznačuje interdisciplinárním charakterem, má předpoklady k dalšímu rozvoji. K dosavadním tzv. klasickým balkanistickým disciplínám - jazykovědě, literární vědě, historiografii, etnologii, byzantologii a osmanistice - se v posledních deseti až patnácti letech přidávají i další obory, mj. politologie, sociologie, antropologie, historická geografie aj. Balkanistiku jako široce koncipovanou vědní specializaci to může jen obohatit.
|