Pravicový pučista, příklad Ladislava Kobsinka
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2006 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Ladislav Kobsinek (* 1903) byl člověk přinejmenším psychicky nevyrovnaný, nespokojený ctižádostivec, který měl vysoké ambice, ale již menší schopnosti je naplnit. Chtěl dělat kariéru, ale v hodnosti poručíka sloužícího u 43. pěšího pluku v Brně mu valná armádní kariéra nekynula. Proto se rozhodl pro politiku a už od 2. pol. 20. let se připojil k fašistickému hnutí, které mělo na Moravě tradici od r. 1922. Stal se členem Národní obce fašistické (NOF) a jejím aktivním funkcionářem. Díky svým neskrývaným fašistickým názorům, které hlásal i v uniformě a haněl přitom důstojnický sbor, byl z armády vyloučen. Nějakou dobu strávil i v psychiatrické léčebně. Nejvýraznějším podnikem, jež je spojován s jeho jménem, je přepadení židenických kasáren v noci z 21. na 22. ledna 1933. Kobsinek k němu zjednal několik desítek mužů, kteří byli vesměs zmateni fašistickou ideologií a navíc byli o pravém účelu akce informování až na poslední chvíli. Sám pučista Kobsinek uprchl za hranice ještě před tím, než se ukázalo, že jeho pokus o puč byl potlačen. Vydán jugoslávskou vládou byl nakonec odsouzen na 12 let do vězení, propuštěn v r. 1939 a za protektorátu opět aktivní na straně nacistických okupantů. |
Související projekty: |