Proteomická analýza markerů rezistence buněk k bortezomibu a thalidomidu u mnohočetného myelomu

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ZELENÁ Jana KONEČNÁ Hana ZDRÁHAL Zbyněk ŠEDO Ondrej MORAVCOVÁ Jana RYCOVÁ Marcela KYJOVSKÁ Drahomíra HÁJEK Roman

Rok publikování 2007
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod: Mnohočetný myelom (MM) je nevyléčitelné onemocnění charakterizované klonální expanzí maligních plazmatických buněk do kostní dřeně (KD). V terapii MM je v současné době vedle běžných cytostatik k dispozici několik nových vysoce účinných léků: bortezomib, thalidomid a revlimid. Bohužel i na tato léčiva je zpravidla 1/3 nemocných rezistentní. Mnohočetná léková rezistence (MDR) je podmíněna řadou mechanizmů, v nichž se uplatňují zejména transmembránové přenašeče (P-gp, MRP, BCRP), LRP, glutathion-S-transferasa pí nebo zvýšená exprese BCL-2. Cíle: Cílem naší práce je nalézt a charakterizovat proteinové změny v lyzátech myelomových buněk pacientů citlivých a rezistentních na podané chemoterapeutikum s využitím metod dvourozměrné elektroforézy (2-DE) a následné analýzy vybraných spotů pomocí hmotnostní spektrometrie. Tyto rozdílně exprimované proteiny by mohly být využity jako nové potencionální markery rezistence myelomových buněk na nové léky. Materiál a metody: K optimalizaci a standardizaci proteomických analýz byla použita myelomová linie ARH-77 a 20 experimentálních vzorků myelomových buněk získaných od 10ti pacientů s MM. U pacientů léčených thalidomidem nebo bortezomibem sledujeme proteinové změny v lyzátu myelomových buněk izolovaných z jejich KD. Tyto změny jsou srovnávány u pacientů před zahájením terapie novými léky a po ukončení terapie u pacientů, kteří dosáhli komplexní remise (CR, nCR), stabilizace nemoci (SD) nebo relapsu. Výsledky: Ke standardizaci a optimalizaci 2-DE proteomických analýz bylo použito 20 experimentálních vzorků od 10ti pacientů s MM. V optimalizačních experimentech provedená pilotní proteomická analýza lyzátu myelomových buněk o čistotě 92% (flowcytometrická analýza: CD38+CD138+) umožnila identifikovat potencionální markery rezistence k podanému bortezomibu (HSP 70, HSP 90, glutathion-S-transferasa). Závěr: Optimalizovali jsme podmínky 2-DE pro studium proteomu buněk pacientů s MM. Markery rezistence a citlivosti k padanému cytostatiku budou vyšetřeny u souboru 50ti léčených pacientů. Předpokládáme, že sledováním specifických změn v proteomu pacientů bude možné předem vyloučit léky nevhodné pro daného nemocného.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.