Klasické jazyky a vysokoškolská výuka filozofie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Vyučovanie filozofie: problémy, inovácie, diskusie v rámci krajín V4 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | International Content Innovation of Philosophy Teaching ; the Visegrad Countries |
| Popis | Studium dějin české filosofie v letech mezi dvěma světovými válkami ukazuje, že filosofové považovali za svou povinnost vyjadřovat se též k připravované reformě střední školy, kterou na jedné straně přijímali jako výzvu k novému promýšlení výuky filosofie, na druhé straně v rozporu s návrhem zvedali svůj hlas proti rušení klasických jazyků. Proti návrhu na rušení výuky klasických jazyků na středních školách v období mezi válkami bylo vzneseno mnoho námitek. Význam latiny a řečtiny pro vývoj myšlení zdůrazňovali literární historik Arne Novák a právní teoretik František Weyr, zatímco matematik, filosof a estetik Otakar Zich zdůvodňoval důležitost řečtiny na střední škole jednak argumenty estetickými, jednak jejím významem pro filosofii. Filosof a etik J. B. Kozák navrhoval, aby vysokoškolští studenti povinně absolvovali úvod do latinské a řecké terminologie a dbali na osvojení znalosti světových jazyků. |
| Související projekty: |