Dvojí pojem metafory v Kantově estetice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Ľ. Belás & E. Andreanský (eds.): Človek – dejiny – kultúra II |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | metaphor;aesthetic idea;symbolic presentation |
| Popis | V díle Immanuela Kanta se slovo "metafora" vyskytuje poskrovnu. To ale neznamená, že by existenci metafor ignoroval a neproblematizoval. V tomto příspěvku se chci pozastavit u dvou klíčových pojmů Kantovy estetiky, totiž estetické ideje (ästhetische Idee) a symbolického znázornění (symbolische Darstellung). Za oběma se skrývají struktury, jež lze chápat jako explikace fungování metafory. V Kantově estetice tak nalézáme dvě odlišné teorie metafory. V analytické filosofii jazyka minulého století se stala metafora předmětem mnoha studií a konkurenčních teorií. Mezi nimi nacházíme - pravdaže formulované ve zcela jiném pojmovém aparátu - i ony dvě teorie z Kritiky soudnosti. Přes mnohé shody se rozcházejí ve veledůležité otázce existence metaforického významu (metaphorical meaning). Max Black vystavěl své pojetí metafory na myšlence metaforického významu, Donald Davidson naproti tomu argumentoval, že tato idea nemůže fungování metafory nijak vysvětlit. Tento dodnes nerozhodnutý spor lze zpětně vystopovat i v Kantově estetice v podobě (dnes stejně tak aktuální) otázky, zda lze funkci estetických idejí redukovat na symbolické znázornění morálních rozumových idejí (Vernunftideen). |