Deprese - kognitivní porucha?!
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2009 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Acta Aphasiologica III. |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Psychiatrie, sexuologie |
Klíčová slova | Depression-cognitive function-cognitive disorder-neuropsychology |
Popis | Výzkum kognitivního deficitu u depresivní poruchy zatím nemá dlouhou tradici, ještě kratší tradici má však uplatnění dosud objevených poznatků v běžné klinické praxi. Čeká nás jistě ještě dlouhá cesta, než se nám podaří najít všechny mechanismy, které vedou ke vzniku kognitivního deficitu u depresivních pacientů a ještě složitější bude nalézt účinné postupy, jak postiženým pacientům pomoci. Již nyní lze mnohé odborné poznatky uplatnit v běžné praxi při volbě vhodného léčebného postupu a tak účinněji pomoci lidem, kteří trpí nejen poruchou nálady, ale kteří se také potýkají s celou řadou poruch rozličných kognitivních funkcí, jež výrazně zhoršují jejich schopnost adekvátně fungovat nejen ve společnosti, ale i v osobním životě, a které nazýváme souhrnným pojmem: kognitivní deficit. Velká část (uvádí se až 50 %) pacientů trpících depresivní poruchou se kromě poruchy nálady potýká také s poruchami kognitivních a exekutivních funkcí. Tyto poruchy zhoršují pacientův zdravotní stav, komplikují léčbu a spolupráci, negativně ovlivňují návrat pacienta do běžného života a výrazně zhoršují kvalitu pacientova života. Nejčastěji se setkáváme s poruchami těchto funkcí: pozornost, vnímání, paměť, usuzování a exekutivní funkce. Na vzniku kognitivního deficitu u depresivní poruchy se podílí celá řada faktorů. Předpokládá se, že jeho etiopatogeneze je analogická k etiopatogenezi samotné deprese. Přesná příčina vzniku depresivní poruchy zatím není stále známa - známe pouze některé biologické procesy v mozku a faktory, které se mohou na vzniku depresivní poruchy podílet. |
Související projekty: |