Plavená dřevní hmota v ekosystému lužního lesa na příkladu Litovelského Pomoraví
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Plavená dřevní hmota nebo taktéž mrtvé dřevo v korytech vodních toků jsou termíny, které jsou v České republice z přírodovědného hlediska hojněji užívány teprve odnedávna. Četnými výzkumy na mnoha místech po celém světě bylo zjištěno, že padlé stromy mají pro říční ekosystémy téměř nenahraditelný význam. Dosavadní management řek v ČR považoval mrtvé dřevo za překážku v toku a z koryt bylo odstraňováno. Zároveň probíhal nešetrný management příbřežních zón, a tak byly řeky o fenomén mrtvého dřeva zcela ochuzeny. Nicméně se dochovalo několik říčních ekosystémů, kde zůstaly dynamika a význam mrtvého dřeva relativně nenarušeny. Jednou z těchto oblastí je CHKO Litovelské Pomoraví, kde řeka přirozeně meandruje zachovalým lužním lesem, a tak zde není příliš limitován přísun mrtvého dřeva do koryt Moravy. V průběhu CHKO se střídají úseky na dřevo bohatší a chudší, v extrému množství dosahuje až 150 ks LWD (kusů o průměru větším než 10 cm a délce přesahující 1 m) na 1 km toku. Nejvíce PDH je v okolí NPR Vrapač a v celém úseku NPR Ramena řeky Moravy mezi Litovlí a Chomoutovem. Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity je jedním z mála pracovišť, které se studiem PDH systematicky zabývá. Jednou z hlavních oblastí zájmu je právě NPR Ramena řeky Moravy, odkud existují četné výsledky. Práce jsou zaměřeny především geomorfologicky, ale díky velké komplexnosti problematiky jsou studovány a zjišťovány i další vlivy. Na změnu (diverzifikaci) morfologie je mimo jiné vázáno i zvýšení diverzity stanovišť, a tudíž i biodiverzity. |
| Související projekty: |