Syntax českého enklitika -li v historické perspektivě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Přednáška vychází z ruční excerpce českých barokních tisků, které byly vydány v rozmezí let 1650 až 1750 a které reprezentují rozličné dobové žánry. Hlavním cílem studie je analýza slova li, která však také reflektuje jeho gramatické a sémantické vlastnosti (toto slovo plní 1. funkci tázacího výrazu, 2. subjunktoru kompletivních nebo adjunkčních vět). Zjištěné slovosledné pozice tohoto výrazu svědčí o tom, že li má status operátorového enklitika (Migdalski 2009), které je kladeno za první přízvučné slovo ve větě. Uprostřed věty se li vyskytuje pouze v případě exstrakce některého z jejích konstituentů. Výraz li se přiklání ke slovům s rozličnou slovnědruhovou příslušností, avšak dominantní je jeho spojení se slovesným tvarem. Výraz li je umístěn na první pozici skupiny klitik. |
| Související projekty: |