Surface pollen-vegetation relationships in the forest-steppe, taiga and tundra landscapes of the Russian Altai Mountains
| Název česky | Vztahy povrchového pylu k vegetaci v lesostepních, tajgových a stepních krajinách ruského Altaje |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Review of Palaeobotany and Palynology |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V6W-4W9XDX8-1&_user=835458&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000045159&_version=1&_urlVersion=0&_userid=835458&md5=6ad09d77faec844063c82978e222ca35 |
| Obor | Ekologie - společenstva |
| Klíčová slova | modern pollen spectra; palynology; pollen analysis; pollen deposition; southern Siberia; transect; vegetation types |
| Popis | Detailní znalosti vztahů mezi ukládáním pylu v moderním spadu a aktuální vegetací v regionálním i lokálním měřítku jsou důležité pro správnou interpretaci fosilních pylových vzorků. Sebrali jsme vzorky pylu z povrchové sedimentace a zaznamenali jsme všechny druhy cévnatých rostlin a jejich pokryvnosti v 55 plochách o velikosti 100 m2 umístěných podél pěti transektů ve stepi, lese a tundře v pěti údolích ruského Altaje. Srovnali jsme poměrné zastoupení rostlinných druhů v aktuální vegetaci a odpovídajících pylových typů v povrchových pylových spektrech podél každého transektu. Z celkem zaznamenaných 144 pylových taxonů bylo 54 zastoupeno v dostatečném množství, aby mohla být provedená korelační analýza. Ta ukázala, že u 47 z těchto taxonů existuje pozitivní korelace (P < 0,05) mezi jejich zastoupením v pylu a vegetaci. Tyto taxony zahrnovaly stromy a keře (Betula nana typ, Larix, Lonicera, Picea obovata, Salix a Spiraea), mnoho bylin a keříčků a silné (např. Artemisia a Chenopodiaceae) i slabé pylové producenty (např. Aconitum, Astragalus/Oxytropis typ, Bupleurum, Dryas oxyodonta, Hedysarum/Onobrychis typ, Polemonium, Swertia obtusa a Trollius). Pyl modřínu (Larix) byl dobrým indikátorem modřínových lesů, pokud rostly v otevřené stepní nebo lesostepní krajině. V lesnatějších krajinách však byl slabým indikátorem, protože jeho signál byl překryt pylovým signálem jiných druhů stromů. Pyl pelyňku (Artemisia) je sice obecně považován za slabý indikátor kvůli svému nadměrnému zastoupení v pylových spektrech, zde se však jevil jako poměrně dobrý indikátor pro velká prostorová měřítka, kde dobře odlišoval rozsáhlé stepní krajiny od krajin lesostepních a lesotundrových. Z této studie vyplývá, že pro rekonstrukci diverzity vegetace v minulosti pomocí pylu je důležité uvažovat celá pylová spektra včetně slabých pylových producentů. Současně se ukazuje, že pylová spektra se výrazně mění i na krátkých vzdálenostech, zejména v krajinách s velkou diverzitou vegetačních typů, což by mělo být bráno v úvahu při interpretaci diverzity vegetace na základě fosilních pylových spekter. |
| Související projekty: |