Některá úskalí dispozitivnosti třetí části obchodního zákoníku z pohledu právní jistoty
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | obchodněprávní revue |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Právní vědy |
| Klíčová slova | non-mandatory rules; legal certainty; principles |
| Popis | Taxativní výčet kogentních ustanovení je z pohledu budování právní jistoty účastníků vztahů označován za výhodnější, než generální klauzule povaha věci. Časová rigidnost taxativního enumeratívu je známý problém. Takovýto způsob stanovení omezení smluvní svobody má ovšem negativní důsledky i pro samotnou právní jistotu, kterou se zákonodárce právě touto technikou snaží dosáhnout. Objevují se totiž výkladové potíže zapříčiněné kazuistickou povahou taxativní metody. Dochází totiž ke vzniku zrádné spleti právního textu, která vede kontrahenty z důvodů opatrnosti k přiklonění se ke kogentní povaze. Právní jistota není s otázkou dispozitivnosti a kogentnosti spojena jen ohledně bezpečné rozlišitelnosti povahy ustanovení. Ale je spojena s touto otázkou i po věcné stránce. Taxativní výčet totiž nemusí dosti důsledně reagovat na typicky kogentní instituty, což lze označit za komplikace právně-politické. Nicméně se domnívám, že pro svou značnou výhodu by neměl být zatracován, pouze příležitostně šetrným způsobem upraven. |
| Související projekty: |